Fotovoltaické elektrárny se úspěšně instalují po celé Evropě. Zajistí významnou nezávislost a instalaci běžné střechy rodinného nebo bytového domu zvládnou dva pracovníci za 1 až 2 dny.
Jak funguje přeměna slunečního světla na elektřinu
Fotovoltaická elektrárna mění sluneční záření na elektrický proud pomocí solárních článků z polovodičových materiálů, nejčastěji křemíku. Dopadající světlo uvolňuje v článcích elektrony a vzniká elektrický proud.
Od fotovoltaiky je třeba odlišovat solární tepelné systémy. Ty slouží k ohřevu vody nebo podpoře vytápění, zatímco fotovoltaika vyrábí přímo elektřinu.
Pojmy „fotovoltaika“ a „soláry“ se v běžné řeči často zaměňují, přestože soláry jsou obecnější označení pro jakékoli využití sluneční energie.
Fotovoltaické panely se dnes instalují na střechy rodinných i bytových domů, na volné plochy, fasády i jako součást stavebních prvků, například plotů. Tento přístup se označuje jako integrovaná fotovoltaika.
Proč rentabilita nezávisí jen na slunečním svitu
Rozšířeným mýtem je, že se fotovoltaika vyplatí pouze v regionech s vysokým počtem slunečných dní.
Rentabilitu ve skutečnosti ovlivňuje spíše velikost instalace, spotřeba domácnosti a cena elektřiny než samotné množství slunečního záření. Rentbilitu výrazně zvětšuje integrace s tepelným čerpadlem nebo dobíjecí stanicí pro elektromobil.
Náklady na fotovoltaické systémy v posledních letech výrazně klesly, díky čemuž se staly konkurenceschopnou alternativou ke konvenčním zdrojům energie.
Provoz panelů přitom nepředstavuje riziko pro zdraví ani životní prostředí a údržba se omezuje na roční vizuální kontrolu.
Jaké výhody nabízí moderní fotovoltaické panely
Střešní panely díky hliníkové konstrukci odolávají i silnému větru. Jejich hladký povrch omezuje usazování prachu, takže se při každém dešti přirozeně zbavují nečistot.
Povrch panelů je nehořlavý a testovaný na odolnost vůči poškození kroupami o velikosti několika centimetrů. Výrobci uvádějí jejich životnost nejméně 30 let.
Moderní fotovoltaické panely navíc dokážou vyrábět elektřinu i při orientaci na sever, protože využívají rozptýlené sluneční záření.
Při střešní instalaci zároveň fungují jako stínicí vrstva, která omezuje přehřívání střechy. Interiér budovy tak zůstává v létě chladnější než pod běžnou střešní krytinou, jež naopak teplo více přenáší dovnitř.